Občas nefouká a nesvítí

Začátkem prosince bylo v Evropě pošmourno a takřka bezvětří, což vyhnalo velkoobchodní ceny elektřiny z běžných desítek eur za MWh na stovky, v určité časové okamžiky až k tisíci euro. Se vzrůstajícím podílem zelených elektráren na energetickém mixu jsou takové výkyvy častější. Nicméně existuje řada způsobů, jak nesoulad mezi výrobou a spotřebou účinně eliminovat – v těchto oblastech jistě vznikne či se etabluje řada společností, do kterých lze investovat prostřednictvím tímto směrem zaměřených podílových fondů – pojďte s námi do toho!

Jaká jsou tedy ta řešení?

  1. Baterie, které jsou vhodné pro vykrývání rozdílů (výroba/spotřeba resp. cena) během dne. Jejich cena stále klesá ruku v ruce s klesající ekologickou stopou (nahrazování vzácných kovů kovy obyčejnějšími nebo třeba sírou).
  2. Propojení soustav. Elektrické soustavy je třeba dále propojovat od moří do vnitrozemí pro offshore vítr, propoje jsou nutné od fotovoltaických plantáží, vodních a přečerpávacích elektráren ke spotřebitelům. Například v Číně i v Evropě vznikají několikaset kilometrová vedení stejnosměrného proudu. Podobná vedení jsou plánována mezi Austrálií a Asií nebo výhledově mezi Saharou a Evropou.
  3. Chytré sítě umožní řídit spotřebu podle aktuální ceny (tj. dostupnosti) elektřiny. Každý si může nastavit pomocí chytrých zásuvek či chytrých spotřebičů, za jakých podmínek se spotřebič zapne. Například nabíjení elektroauta při ceně do 2 korun za kWh, topení přímotopy při ceně do 1 koruny, provoz hliníkárny při ceně do koruny padesát.
  4. Předpovědní algoritmy a umělá inteligence pro lepší plánování výroby v řiditelných zdrojích a plánování spotřeby u spotřebitelů sníží cenové výkyvy mezi jednotlivými dny.
  5. Mezi sezónní akumulace – v dobách nízkých cen elektřiny, tj. při přebytku elektřiny z větrných či fotovoltaických elektráren, budou spouštěny provozy na výrobu zelených energetických médií – ať už vodíku, metanu nebo třeba čpavku. Tyto suroviny pak mohou být spotřebovávány v dobách vysoké ceny elektřiny, typicky v bezvětrných zimních dnech, pro výrobu elektřiny a topení.
  6. Mezinárodní a mezikontinentální obchod s energetickými surovinami. Tak, jak se dnes obchoduje s ropou, se bude v dalších desetiletích rozvíjet obchod s již uvedenými energetickými médii: vodíkem, metanem, čpavkem nebo třeba zeleným uhlím.
  7. Zvyšování instalovaného výkonu zelených elektráren. Úvaha je jednoduchá – čím více elektráren stojí, tím více elektřiny se bezemisně vyrobí i za nepříznivých podmínek.
  8. Přetvoření bioplynových elektráren na výrobce plynu vtláčeného do plynové sítě – takový projekt, výroba biometanu, je již provozován i v ČR.
  9. Jistě vzniknou i jiné nápady, které lidstvu umožní přejít na bezemisní provoz. Tyto nápady, které si dnes neumíme ani představit, budou potřebovat financování a v budoucnu budou generovat zisky – jsme teprve na začátku cesty podobně, jako tomu bylo v oblasti počítačů v padesátých letech minulého století.